Co nás Ukrajina učí o odolnosti

[Dne 9. března 2022 během celosvětového shromáždění písní a modliteb pronesl James O'Dea níže vzrušující poznámky. Jak aktivista, tak mystik, James je bývalý prezident Institutu noetických věd, ředitel washingtonské pobočky Amnesty International a generální ředitel Seva Foundation. V době války a masakru spolupracoval s blízkovýchodní radou církví v Bejrútu a pět let žil v Turecku během občanských nepokojů a státního převratu. Další od Jamese najdete v hluboce dojemném rozhovoru .]

VIDEO: [Úvod Charles Gibbs; modlitba Bijan Khazai.]

PŘEPIS:

Učil budování míru více než tisíc studentů ve 30 zemích. Vedl také dialogy sociálního léčení v první linii po celém světě.

Rád bych se s vámi podělil o naši kontemplaci o odolnosti ve světle Ukrajiny.

Když přemýšlíme o odolnosti, myslíme na otužilost, houževnatost, sílu, schopnost obstát v těch nejkrutějších zkouškách a v této síle nebýt překonán naší viktimizací a svými zraněními. Když jsou rány tak zničující, je těžké se nad ně povznést. Přesto na Ukrajině vidíme sílu, která povstává nad terorem, traumaty a zraněními, které jsou způsobeny více lidem. Ach, pozdravujte světlo na Ukrajině!

V kontextu hodnot, lidských hodnot je odolnost také něha, soucit, štědrost. Je to hluboce empatické. V odolnosti je slzám umožněno stékat. Slzám je dovoleno konat svou práci. Ptám se nás všech: „Dovolili jsme svým slzám, aby promyly emocionální pole Ukrajiny a abychom ve všech jejích příbězích viděli a uznali srdcervoucí otevření slz jako naše společné lidské zdraví? To je část toho, co nás může udržet v odolnosti – protože pokud zablokujeme slzy, pokud zůstaneme pevně v pěsti, popíráme sílu, která nám je skrze ně dána.

Odolnost je o zachování a oslavě našich nejvyšších hodnot. A jednou z těchto hodnot je zůstat zranitelný, ale nenechat se pošlapat – vyzvat odvahu žít tyto hodnoty v těch nejděsivějších útočných podmínkách.

Ptám se každého z nás, dožili jsme se vlastní odvahy? Jakou odvahu projevujeme, shodujeme se? Kam šlapeme, jak světlo Ukrajiny každý den nastupuje k takové odvaze? Každému z nás se tají dech odvahou – děti procházejí nebezpečnými zónami, aby zachránily rodiče a prarodiče, prarodiče se zdržovali a prohlašovali: „Nikdy před tím neutečeme.“ Nechme se tedy umýt slzami a napijme se odvahy, kterou jsme také zváni žít.

Odolnost vyžaduje pravdu. Lži jsou neudržitelné. Lži se nakonec udusí v chaosu a zkáze, ale pravda jde dál – pravda o tom, kdo jsme. Lež, kterou řekli Ukrajincům: „Jste sami, svět vás rychle přejde. Můžeme vzít vaši zemi, vzít vaši hrdost, vzít vašeho ducha a rozdrtit ji.“ A tolik lží a falešných narativů.

Jak jsme se postavili za tuto pravdu? Protože když se prosadíte, je to globální evoluční moment, kdy jsme všichni požádáni, abychom vykročili se srdcem otevřeným a zpochybnili falešné vyprávění o lidstvu. A říkat v této době, že lidé jsou stále ochotni dát své životy za pravdu nebo svobodu, za spravedlnost, zpochybnit falešné vyprávění o moci a útlaku.

Odolnost také vyžaduje projevenou lásku, lásku inkarnovanou ve všech jejích podobách. V jeho volání k duchu mnozí z nás viděli tyto obrazy – malé dítě, které jde samo přes hranice, aby vyprávělo příběh o tom, co se stalo jeho rodině; mladá 12letá dívka, která v noci zpívá v metru přeplněnému metru, což je protiletecký kryt, a tímto spojením jim zvedne náladu. V těchto chvílích je tak inspirující cítit ve světě tu hmatatelnou lásku. Vydáváme něco, co je v tuto chvíli mimořádné. Sto čtyřicet jedna zemí v OSN řeklo Rusku: „Ne, to není správné. Tudy cesta nevede.“

Takže jste také narazil na tu lásku?

Nechám vám obrázek, který mnozí z nás viděli živě ve zprávách. Byl to okamžik, kdy byl ruský voják ve věku kolem dvaceti let zajat Ukrajinci a přiveden na náměstí. Lidé ho obklopili. A pak se jedna z žen v davu protlačila dopředu a nabídla mu polévku. A pak vystoupila další žena, nabídla mobilní telefon a řekla: "Tady, proč nezavoláš domů?" A voják začal plakat. Zase jsou ty slzy. Voják začal plakat.

Každý den teď jdu k tomu obrazu ženy a vojáka – jako posvátná ikona, abych se živil tou energií, abych tu energii v sobě vyvolal. Odolnost vyžaduje, abychom si soucitně rozuměli, abychom skutečně viděli pravdu o tom, kdo jsme – ruský voják, který vidí v Ukrajincích lidskost, kterou byl součástí ničení. Ptám se nás, kde můžeme znovu objevit lidstvo v částech, které bychom mohli zničit? Ta milost, tok soucitného porozumění, ať roste. Ať roste světlo Ukrajiny. Kéž to zatlačí všechnu démonickou temnotu, všechnu naši hloupou nevědomost, všechna naše selhání, že se navzájem nevidíme, as hlubokou vděčností se pokloníme všem těm mužům, ženám a dětem na Ukrajině, kteří nám ukázali, co je to skutečně odolnost.

Amen.