Soucit je spontánní hnutí celistvosti. Není to promyšlené rozhodnutí pomáhat chudým, být laskavý k nešťastným. Soucit má obrovskou hybnou sílu, která nás přirozeně a bez volby vede k hodným činům. Má sílu inteligence, kreativity a sílu lásky. Soucit nelze pěstovat; nevychází ani z intelektuálního přesvědčení, ani z emocionální reakce. Je prostě přítomen, když se celistvost života stane skutečností, která je skutečně prožívána.
Soucit se neprojevuje, když žijeme na povrchu existence, když se snažíme poskládat pohodlný život z snadno dostupných fragmentů. Soucit vyžaduje ponor do hlubin života – kde jednota je realitou a rozdělení pouze iluzí. Pokud se budeme zabývat povrchními vrstvami bytí, budeme si až příliš vědomi zjevných rozdílů mezi lidskými bytostmi na fyzické i duševní úrovni a povrchních rozdílů v kulturách a chování. Pokud však pronikneme k podstatě, zjistíme, že neexistuje nic zásadního, co by odlišovalo jakoukoli lidskou bytost od jiné, nebo jakoukoli lidskou bytost od jakéhokoli jiného živého tvora. Všechny jsou projevy života, stvořené se stejnými životními principy a živené stejnými systémy podpory života. Jednota je absolutní realita; diferenciace má pouze pomíjivou, relativní realitu.
Nestačí, aby hrstka lidí ve společnosti pronikla do hlubin života a nabídla fascinující zprávy o jednotě všech bytostí. V těchto kritických dobách je nezbytné, aby všichni citliví a starostliví lidé osobně objevili fakt jednoty a dovolili soucitu proudit do jejich životů. Když se soucit a uvědomění si jednoty stane dynamikou lidských vztahů, pak se lidstvo bude vyvíjet.
Po celém světě trpíme v temnotě bídy, kterou jsme si sami vytvořili. Vírou v útržkovité a povrchní věci se nám nepodařilo žít společně v míru a harmonii, a tak se na obzoru tyčí velká tma. Právě v takové temnotě cítí obyčejní lidé, jako jsme vy a já, naléhavou potřebu jít hlouběji, opustit povrchní přístupy, které jsou nedostatečné, a aktivovat tvůrčí síly, které jsou každému z nás k dispozici jako projev celistvosti.
Obrovská inteligence, která řídí vesmír, je dostupná všem. Krása života, zázrak žití spočívá v tom, že sdílíme kreativitu, inteligenci a neomezený potenciál se zbytkem vesmíru. Je-li vesmír obrovský a tajemný, jsme obrovskými a tajemnými i my. Obsahuje-li nespočet tvůrčích energií, obsahujeme-li nespočet tvůrčích energií. Má-li léčivé energie, máme i my léčivé energie. Uvědomění si, že nejsme jen fyzické bytosti na hmotné planetě, ale že jsme celé bytosti, každá z nich je miniaturním kosmem, každá z nich je intimním a hlubokým vztahem k veškerému životu, by mělo radikálně změnit to, jak vnímáme sami sebe, své prostředí a své sociální problémy. Nic nelze nikdy izolovat od celistvosti.
V každé lidské bytosti se skrývá mnoho neprozkoumaného potenciálu. Nejsme jen maso a kost ani směsicí podmíněných vrozených vlastností. Pokud by tomu tak bylo, naše budoucnost na této planetě by nebyla příliš zářná. Ale život nabízí nekonečně více a každá vášnivá bytost, která se odváží prozkoumat za hranice fragmentárního a povrchního do tajemství totality, pomáhá celému lidstvu pochopit, co znamená být plně člověkem. Revoluce, totální revoluce, znamená experimentovat s nemožným. A když jedinec udělá krok směrem k novému, nemožnému, celé lidstvo prochází skrze něj.