Author
Robert Sapolsky
2 minute read

 

Něco podobného se stalo v Jižní Africe, velkou část z toho propagoval Nelson Mandela, génius v oceňování posvátných hodnot.

Mandela, který byl 18 let uvězněn na Robben Island, se naučil afrikánštinu a studoval afrikánštinu – nejen proto, aby doslova pochopil, co si jeho věznitelé mezi sebou ve vězení říkají, ale aby porozuměl lidem a jejich smýšlení.

V jednu chvíli, těsně před zrodem svobodné Jižní Afriky, vstoupil Nelson Mandela do tajných jednání s vůdcem Afrikánců generálem Constandem Viljoenem. Druhý jmenovaný, náčelník jihoafrických obranných sil z éry apartheidu a zakladatel skupiny Afrikaner Volksfront, která se postavila proti likvidaci apartheidu, velel afrikánské milici o padesáti až šedesáti tisících mužů. Byl proto v pozici, aby odsoudil blížící se první svobodné volby v Jižní Africe a pravděpodobně vyvolal občanskou válku, která by zabila tisíce lidí.

Setkali se v Mandelově domě, přičemž generál zřejmě očekával napjatá jednání u konferenčního stolu. Místo toho ho usměvavý, srdečný Mandela zavedl do teplého, útulného obývacího pokoje, posadil se vedle něj na pohodlnou pohovku navrženou tak, aby obměkčil i ty nejtvrdší osly, a promluvil s mužem v afrikánštině, včetně drobných řečí o sportu, občas vyskočil. aby ti dva dostali čaj a svačinu.

Zatímco generál neskončil jako Mandelova spřízněná duše a je nemožné posoudit důležitost jediné věci, kterou Mandela řekl nebo udělal, Viljoen byl ohromen Mandelovým používáním afrikánštiny a vřelou, upovídanou obeznámeností s afrikánskou kulturou. Akt skutečné úcty k posvátným hodnotám.

"Mandela vítězí nad všemi, kdo se s ním setkají," řekl později.

A v průběhu rozhovoru Mandela přesvědčil Viljoena, aby odvolal ozbrojené povstání a místo toho kandidoval v nadcházejících volbách jako vůdce opozice.

Když Mandela v roce 1999 odešel z prezidentského úřadu, Viljoen pronesl v parlamentu krátký, zastavující projev, ve kterém chválil Mandelu... tentokrát v Mandelově rodném jazyce, xhosa!



Inspired? Share the article: